Fixní myšlení = věřím, že nějaká/ý sem nebo nejsem. Něco zvládnu nebo nezvládnu. Že se člověk nemění. Že chyba znamená selhání. Věřím tomu, že naše schopnosti jsou vrozené a neměnné.

​Růstové myšlení = přesvědčení, že naše schopnosti lze rozvíjet učením, úsilím a vytrvalostí. Že i když něco teď nejde, může to jít časem, s odhodláním, s trpělivostí. Že se můžu změnit.

Možná jsme se naučili, že je lepší necítit. Nebo že naše emoce jsou „moc“. Možná nás pohlcuje smutek, vztek nebo strach – a nevíme, odkud přichází ani co sním. Koučování učí emocím naslouchat. Rozpoznat je. Pochopit, co říkají a jak je zdravě utišit. Začít s nimi pracovat, aby nás nepohltily.

Odolnost není o tom nevnímat bolest, zatvrdit se.
Je to schopnost cítit vnitřní jistotu nezávisle na vnějších situacích. Je to dovednost. Něco, co můžeme krok za krokem budovat. Když posílíme vnitřní oporu, nebudeme závislí na vnější jistotě. Zůstaneme klidní, i když bude svět hlasitý. Neúspěch vidět jako cennou lekci k poučení se a změně strategie. 

Motivace není o tom se každý den hecovat. Není to křik v hlavě, který říká „makej!“ Je to tichý směr uvnitř, který ví, proč vstáváme. Když se propojíme se svou vizí, nepotřebujeme tlak zvenku. Víme, kam míříme. A víme, že to dává smysl. Motivace je, když nás vede něco opravdového. Ne povinnost. Ne strach. Ale touha žít věci jinak. 

Je víra ve vlastní schopnosti, osobní hodnotu a potenciál úspěchu. Je to hluboký pocit jistoty, sebeúcty a vnitřního bezpečí, který nám umožňuje jednat s jistotou, dělat změny a čelit výzvám. 

Sebedůvěra nevypadá jako nahlas sebejistý projev.
Nevypadá jako perfektní výkon nebo „všechno zvládnu sám“.

Sebedůvěra je, když se přestaneme zpochybňovat. Když přestaneme čekat na potvrzení zvenku. Když víme, že i když teď nevíme, nakonec to zvládneme. Je to vztah. K sobě. A ten se dá uzdravit. Krok za krokem. Slovo za slovem. Setkáním se sebou.

Sebevědomí není pýcha ani nadutost. Sebevědomí není o tom být vždy hlasitý, viditelný, přesvědčivý. Není to maska, za kterou se schováme. Je to jistota uvnitř. Sebevědomí je, když víme, kdo jsme, co chceme – a co už nechceme. A dokážeme si za tím v klidu stát. Je hluboká znalost sama sebe. Je to vnitřní klid i když vlastně zrovna nevíme.