Jak vypadá vaše rozhodování?

Když stojíme před větším či menším rozhodnutím, často saháme po "ověřených" šablonách. Píšeme si seznam pro a proti, analyzujeme přínosy, zavíráme oči před zápory, studujeme příručky a ptáme se kamarádů, jak by se rozhodli oni. Přemýšlíme nad tím, jak to zapůsobí na ostatní…

Bez logického základu a faktů bychom se samozřejmě neobešli. Podle čeho se tedy nakonec máme rozhodnout?

Skutečně funkční rozhodování není jen o chladné analýze a tabulkách v Excelu. Nejsme roboti. A navíc, abychom mohli rozhodovat čistě racionálně, museli bychom mít k dispozici všechna data, a to často nemáme. Nebo jak zjišťujete to, jak si sednete s novými kolegy? Těžko. Potřebujeme data, ale musíme je zasadit do kontextu vlastního života a toho, co vnitřně cítíme.

Pokud sklouzneme k přehnané racionalizaci, nejspíš se za chvíli ukáže, že nám stejně ta volba nesedí. Že se v té práci stejně necítíme dobře. Jenže jak můžu dopředu vědět něco co nelze nikde vyčíst?

Pocity vs. data

Přílišné spoléhání se na rozum přesouvá fokus z toho, co cítím, k tomu, co si myslím, že pro mě bude nejlepší. Místo abychom řešili, jestli je rozhodnutí v souladu s námi, řešíme, jestli je racionální a obhajitelné před ostatními.

Pokud vám analýza a grafy pomáhají se uklidnit a utřídit si myšlenky, je to naprosto v pořádku. Data nejsou problém. Ten začíná ve chvíli, kdy si myslíme, že v nich je ukrytá stoprocentní pravda.

Není. A není ani v radách ostatních.

Skutečné, pevné rozhodnutí není schované v grafech ani v sebelepším názoru experta. Podstatou je vaše intuice – váš hluboký vnitřní pocit, porozumění vlastním hodnotám, schopnost navnímat situaci mezi řádky a umění tento specifický vnitřní pocit rozpoznat, uvědomit si ho a dovolit si mu věřit.

Intuice v 21. století

Nejsme stroje, jsme lidé. Naše rozhodování by to mělo respektovat, pokud má být dlouhodobě udržitelné a funkční. Neodhazujeme rozum a logiku, ale nenecháme je, aby úplně umlčely náš vnitřní hlas. Ten náš totiž vede cestou našich nejhlubších přání.

Pro zapojení intuice nepotřebujete hodiny meditovat v lese ani čekat na mystické osvícení. Můžete se rozhodovat uprostřed běžného dne, v kanclíku, v autě nebo u ranní kávy. Můžete u toho používat moderní nástroje, ale finální "ano/ne" musí projít skrze váš žaludek a srdce.

Nejde o to, jestli vaše rozhodnutí vypadá na papíře dokonale, ale o to, jestli s ním vnitřně souzníte a jestli funguje v praxi. Naslouchat intuici není ezo-hra, ale dovednost pro život v souladu se sebou.

Chcete se naučit lépe propojovat logiku s vnitřním hlasem a dělat rozhodnutí, za kterými si stoprocentně stojíte? Sledujte moje další příspěvky a naučte se rozpoznat hlas své intuice.